Pět let na dně

Hokejového nadšence, nebo rodilého pardubičáka srdce bolí, když vidí svůj klub zmítat se tolik let na samém dně tabulky a stále dokola poslouchat laciné kecy z úst politických špiček a vedení Dynama, že se to zlepší, musíme bojovat, vyměníme trenéra, musíme věřit. A to leckdy i od lidí, kteří neviděli hokej ani z rychlíku a pasovali se do role odborníků. A odpovědnost za výsledky raději vždy vložíme na bedra odstupujícího trenéra.

Přitom klub dle přiznaných každoročních rozpočtů má nemalé peníze, výrazně ho finančně podporuje město Pardubice, managment Dynama se stále rozrůstá, tak proč to nejde?

Za poslední roky se tu protočilo desítky, možná i stovky hráčů, vystřídalo na tucet trenérů, že by byli všichni špatní a nešlo si vybrat – to asi ne. Vždyť například Venera byl třikrát oceněn nejlepším trenérem extraligy.

Chybu hledejme u těch lidí, kteří ty hráče a trenéry vybírají, upřednostňují své zájmy, mluví do složení týmu, chodu a strategie mužstva …   To je základ všeho.  A tito stále stejní lidé každoročně chybu opakují.

V minulém týdnu se rozloučili s Lubinou, tento týden s Rolínkem.     Vysmívají se nám???

Rolas byl sportovně už „starej dědek“, ale pardubický srdcař a vůdce týmu, který byl stále pro tým velmi platným článkem sestavy.

Náhledové foto: Profimedia